principy grammatiky imenikov
mužski vzory Mužsky vzor, tv‘rdy vzor BRAT, GRAD j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nom.) brat grad brat-i grad-y brat-a grad-a 2.p. (gen.) brat-a grad-a brat-ov grad-ov brat-u grad-u 3.p. (dat.) brat-u grad-u brat-am grad-am brat-ama grad-ama 4.p. (akuz.) brat-a grad brat-y grad-y brat-a grad-a 5.p. (vok.) brat-e grad-e brat-i grad-y brat-a grad-a 6.p. (lok.) brat-u grad-u brat-ah grad-ah brat-u grad-u 7.p. (instr.) brat-om grad-om brat-amigrad-ami brat-ama grad-ama vokativ j.č. palatizuje (napr. bog, bože!) Mužsky rod, mekky vzor MUŽ, KRAJ j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nom.) muž kraj muž-i kraj-i muž-a kraj-a 2.p. (gen.) muž-a kraj-a muž-ev kraj-ev muž-u kraj-u 3.p. (dat.) muž-u kraj-u muž-am kraj-am muž-ama kraj-ama 4.p. (akuz.) muž-a kraj muž-e kraj-e muž-a kraj-a 5.p. (vok.) muž-i kraj-i muž-i kraj-i muž-a kraj-a 6.p. (lok.) muž-u kraj-u muž-ah kraj-ah muž-u kraj-u 7.p. (instr.) muž-em kraj-em muž-ami kraj-ami muž-ama kraj-ama Ako li subjekt može byti aktivny (= KTO?), imaje akuzativ j.č. jako genitiv (napr. slyšu brat-a, ibo brat može niešto slyšeti). Ako li subjekt ne jest aktivny (=ŠTO?), imaje akuzativ j.č. jako nominativ (napr. znaju grad, ibo grad ne može niešto znati). Novosloviensky jezyk ne imaje mužski -ov* vzory za množinu jako starosloviensky jezyk i jako južnoslovienski jezyky i ČS. napr. bulgarsky vlak, vlak-ove jest v novoslovienskem jezyku vlak, vlak-y. Mekki imena s zakončenijem -ec imajut vokativ -če (napr. otec, otče!) ženski vzory Žensky rod, tv‘rdy vzor ŽENA j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nominativ) žen-a žen-y žen-ie 2.p. (genitiv) žen-y žen-‛ žen-u 3.p. (dativ) žen-ie žen-am žen-ama 4.p. (akuzativ) žen-u žen-y žen-ie 5.p. (vokativ) žen-o žen-y žen-ie 6.p. (lokal) žen-ie žen-ah žen-u 7.p. (instrumental) žen-oj žen-ami žen-ama Žensky rod, mekky vzor DUŠA (BURJA, ZEMJA, ...) j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nominativ) duš-a duš-e duš-i 2.p. (genitiv) duš-e duš-ej duš-u 3.p. (dativ) duš-i duš-am duš-ama 4.p. (akuzativ) duš-u duš-e duš-i 5.p. (vokativ) duš-e duš-e duš-i 6.p. (lokal) duš-i duš-ah duš-u 7.p. (instrumental) duš-ej duš-ami duš-ama Singular vzora žena i duša jest takože vzorom niektorih mužskih imenikov zakončenih v nominativu -a. Jih plural i dual jest normalno mužsky, no jih singular jest žensky. napr. vladyka (singular vladyky, vladykie, vladyku, vladyko!, ... plural vladyki, vladykov, vladykam, ... stredni vzory Stredny rod, tv‛rdy vzor SELO j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nominativ) sel-o sel-a sel-ie 2.p. (genitiv) sel-a sel-‛ sel-u 3.p. (dativ) sel-u sel-am sel-ama 4.p. (akuzativ) sel-o sel-a sel-ie 5.p. (vokativ) sel-o sel-a sel-ie 6.p. (lokal) sel-u sel-ah sel-u 7.p. (instrumental) sel-om sel-ami sel-ama Stredny rod, mekky vzor POLJE (CESARSTVIJE, ...) j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nominativ) polj-e polj-a polj-i 2.p. (genitiv) polj-a polj-ej polj-u 3.p. (dativ) polj-u polj-am polj-ama 4.p. (akuzativ) polj-e polj-a polj-i 5.p. (vokativ) polj-e polj-a polj-i 6.p. (lokal) polj-u polj-ah polj-u 7.p. (instrumental) polj-em polj-ami polj-ama neredni vzory Uvaženije: Na razliku ot staroslovienskego jezyka, tuti neredni vzory imajut specijalne samo svoje jedniny (singulary). Dvojiny i množiny sut jim rovni s drugimi vzorami. Žensky rod, oprostieny vzor KOST (RADOST, POMOČ, ...) j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nominativ) kost kost-i kost-i 2.p. (genitiv) kost-i kost-ij kost-ju 3.p. (dativ) kost-i kost-im kost-ima 4.p. (akuzativ) kost kost-i kost-i 5.p. (vokativ) kost-i kost-i kost-i 6.p. (lokal) kost-i kost-ih kost-ju 7.p. (instrumental) kost-ju kost-imi kost-ima Tutoj vzor imaje jedninu (j.č.) i množinu (mn.č.) jako SELO i specificku dvojinu (dv.č.) jako palatizirana množina ot KOST. Stredny rod, dualny tv‛rdy vzor OKO (UHO) j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nominativ) ok-o ok-a oč-i 2.p. (genitiv) ok-a ok-‛ oč-ij 3.p. (dativ) ok-u ok-am oč-im 4.p. (akuzativ) ok-o ok-a oč-i 5.p. (vokativ) ok-o ok-a oč-i 6.p. (lokal) ok-u ok-ah oč-ih 7.p. (instrumental) ok-om ok-ami oč-imi Tutoj vzor imaje specificku jedninu (j.č.) po n-vzoru staroslovienskego jezyka, no množina i dvojina jest jako SELO. Stredny tv'rdy specialny n-vzor IME j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nominativ) ime imen-a imen-ie 2.p. (genitiv) ime-n-e imen-‛ imen-u 3.p. (dativ) ime-n-i imen-am imen-ama 4.p. (akuzativ) ime imen-a imen-ie 5.p. (vokativ) ime imen-a imen-ie 6.p. (lokal) ime-n-i imen-ah imen-u 7.p. (instrumental) ime-n-om imen-ami imen-ama Tutoj vzor imaje specificku jedninu (j.č.) po n-vzoru staroslovienskego jezyka, no množina i dvojina jest jako GRAD. Mužsky tv'rdy specialny n-vzor KAMEN (DEN, ...) j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nominativ) kamen kamen-y kamen-a 2.p. (genitiv) kamen-e kamen-ov kamen-u 3.p. (dativ) kamen-i kamen-am kamen-ama 4.p. (akuzativ) kamen kamen-y kamen-a 5.p. (vokativ) kamen-i kamen-y kamen-a 6.p. (lokal) kamen-i kamen-ah kamen-u 7.p. (instrumental) kamen-om kamen-ami kamen-ama Tutoj vzor imaje specificku jedninu (j.č.) po r-vzoru staroslovienskego jezyka, no množina i dvojina jest jako KOST. Žensky mekky specialny r-vzor MATI (DOCI, ...) j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nominativ) mati mate-r-i mate-r-i 2.p. (genitiv) mate-r-e mate-r-ij mate-r-ju 3.p. (dativ) mate-r-i mate-r-im mate-r-ima 4.p. (akuzativ) mate-r mate-r-i mate-r-i 5.p. (vokativ) mati mate-r-i mate-r-i 6.p. (lokal) mate-r-i mate-r-ih mate-r-ju 7.p. (instrumental) mate-r-ju mate-r-imi mate-r-ima Tutoj vzor imaje specificku jedninu (j.č.) po s-vzoru staroslovienskego jezyka, no množina i dvojina jest jako SELO. Stredny tv‘rdy specialny s-vzor NEBO (TIELO, ČUDO, ...) j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nominativ) nebo nebe-s-a nebe-s-ie 2.p. (genitiv) nebe-s-e nebe-s-‛ nebe-s-u 3.p. (dativ) nebe-s-i nebe-s-am nebe-s-ama 4.p. (akuzativ) nebo nebe-s-a nebe-s-ie 5.p. (vokativ) nebo nebe-s-a nebe-s-ie 6.p. (lokal) nebe-s-i nebe-s-ah nebe-s-u 7.p. (instrumental) nebe-s-om nebe-s-ami nebe-s-ama Tutoj vzor imaje specificku jedninu (j.č.) po t-vzoru staroslovienskego jezyka, no množina i dvojina jest jako SELO. Stredny tv‘rdy specialny t-vzor DIETE (TELE, KOZLE, ŽREBE, OSLE, ...) j.č. (singular) mn.č. (plural) dv.č. (dual) 1.p. (nominativ) diete diete-t-a diete-t-ie 2.p. (genitiv) diete-t-e diete-t-‛ diete-t-u 3.p. (dativ) diete-t-i diete-t-am diete-t-ama 4.p. (akuzativ) diete diete-t-a diete-t-ie 5.p. (vokativ) diete diete-t-a diete-t-ie 6.p. (lokal) diete-t-i diete-t-ah diete-t-u 7.p. (instrumental) diete-t-om diete-t-ami diete-t-ama |
|
|